Určitě nezapomeň navšívit oficiální web SOČky. Za zmínku stojí také web SOČkaři.cz, který podává všechny důležité informace pro každého SOČkaře na jednom místě. Spousta (nejen) našich SOČek je podpořená organizací JCMM. Určitě koukni na jejich web, můžeš si tam prohlédnout konkrétní podpořená téma a pokud stále váháš, nějaké si vybrat.
Zájemci o témata se mohou informovat u jednotlivých vedoucích. Kontaktní osoba ohledně SOČ obecně: Deana Láníková (lanikova@sci.muni.cz).
Pokud máte zájem vypracovat svou SOČ pod vedením školitele z CEITEC MU, seznamte se se zaměřením jednotlivých výzkumných skupin ústavu, kontaktujte školitele z preferované oblasti a ověřte možnost realizace projektu SOČ na daném pracovišti. V případě zájmu o některé z konkrétních vypsaných témat, kontaktujte vedoucího tématu. Jestliže potřebujete poradit, obraťte se na kontaktní osobu: Alena Otoupalíková (alena.otoupalikova@ceitec.muni.cz), pokusíme se Vám pomoci, případně najít školitele.
Přežití rostlin při zvýšených teplotách nezávisí pouze na okamžité aktivaci stresových mechanismů, ale také na schopnosti regenerace po odeznění stresu. Role proteinů BOB byla dosud studována především v kontextu embryonálního vývoje při teplotním stresu, jejich funkce během regenerace po stresovém působní však zůstává nejasná. Cílem projektu je zjistit, zda proteiny BOB přispívají k regeneraci růstu po krátkodobém tepelném šoku u modelové rostliny Arabidopsis thaliana.
Přírodní ekotyp Col-0 a CRISPR mutantní linie bob1 a bob2 budou pěstovány za standardních podmínek a následně vystaveny definovanému krátkodobému tepelnému stresu (např. 34 °C po dobu 3–6 hodin). Po návratu na kontrolní teplotu bude několik dní sledována dynamika regenerace. Hodnoceny budou parametry přežívání, expanze listové růžice, akumulace čerstvé biomasy a obsah chlorofylu jako ukazatel fotosyntetické výkonnosti. V případě časových možností může být projekt rozšířen o analýzu exprese vybraných markerů teplotní paměti (např. HSFA2 a malé heat shock proteiny) pomocí qRT-PCR, což by umožnilo posoudit, zda se případné rozdíly v regeneraci promítají i na úrovni transkripční odpovědi.
Student si během projektu osvojí práci s modelovou rostlinou Arabidopsis thaliana. Získá zkušenosti s prací ve sterilním prostředí, izolací DNA a základní genetickou analýzou, kvantitativním hodnocením růstových a fyziologických parametrů (přežívání, růst růžice, biomasa, obsah chlorofylu), vedením laboratorního deníku a statistickým vyhodnocením dat. Naučí se interpretovat výsledky v kontextu stresové fyziologie a vztahu mezi genotypem a fenotypem; v případě rozšíření projektu také základy analýzy genové exprese metodou qRT-PCR.
Kontaktovat vedoucíhoZvyšující se teploty v důsledku klimatické změny významně ovlivňují růst a vývoj rostlin. Proteiny BOBBER (BOB) jsou považovány za důležité regulátory vývoje a odpovědi na teplotní stres u modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Předběžná pozorování ukazují, že mutanti bob vykazují změněný tvar listů, což naznačuje roli těchto genů v regulaci morfogeneze. Není však jasné, zda se tyto vývojové změny zesilují při zvýšené teplotě a zda BOB proteiny přispívají k teplotní odolnosti během raných vývojových fází.
Cílem projektu je porovnat ekotyp Col-0 a CRISPR mutantní linie bob1 a bob2 pěstované při kontrolní teplotě (21 °C) a při tepelném stresu (28 °C nebo 34 °C). Bude hodnocena rychlost a úspěšnost klíčení, délka primárního kořene a morfologie listů. Projekt umožní určit, zda absence funkčních BOB genů ovlivňuje vývoj rostlin a zda jsou tyto rozdíly výraznější při zvýšené teplotě.
Student si během řešení projektu osvojí základní i pokročilejší metody experimentální práce s modelovou rostlinou Arabidopsis thaliana. Naučí se pracovat ve sterilním prostředí, základní genetické testování a získá zkušenosti s hodnocením klíčivosti, měřením růstových parametrů a dokumentací fenotypovacích znaků s následnou obrazovou a statistickou analýzou.
Kontaktovat vedoucíhoChceš psát SOČ na ECON MUNI? Prohlédni si témata nabízená níže nebo na další oblasti výzkumu, kterými se na fakultě zabýváme. Najdeš mezi nimi třeba i ekonomii dopravy, zdravotnictví nebo udržitelné podnikání. Pokud máš nápad na vlastní téma SOČ, kontaktuj Miroslavu Stejskalovou (miroslava.stejskalova@econ.muni.cz).
Cílem práce je zkoumat, jak se mění cena za m² s rostoucí vzdáleností od centra Brna. Student v práci analyzuje rozdíl ceny bytů a rodinných domů za m² v Brně a okolních obcích v závislosti na vzdálenosti od centra Brna.
Kontaktovat vedoucíhoCílem práce je identifikace potenciálních přínosů z převodu cestujících z letecké dopravy na dopravu pozemní, především na její železniční variantu včetně identifikace preferencí cestujících a určení faktorů, které vedou k výběru konkrétního dopravního prostředku. Práce se bude zabývat průzkumem vybrané železniční linky, pro kterou existuje alternativa leteckého a autobusového spojení, přičemž bude zaměřena na posouzení aspektu konkurence modálních variant v osobní přepravě a jejich dopadu na rozhodování pasažérů, jakým způsobem se do své zvolené destinace dostanou.
Kontaktovat vedoucíhoTato práce má za cíl zkoumat teoretické a praktické aspekty zavedení lokální digitální měny (tokenu) jako nástroje pro podporu místní ekonomiky a komunitní soudržnosti. Teoretickým východiskem je koncept „multi-currency“ systémů, které mají za cíl udržet kupní sílu v rámci definovaného celku (např. škola, obec, region) a brání odlivu kapitálu. Projekt simuluje ekonomické chování aktérů v uzavřeném cyklu a analyzuje bariéry přijetí digitálních aktiv u různých generací.
Kontaktovat vedoucíhoCílem práce je analyzovat, jak růst cenové hladiny ovlivňuje kupní sílu domácností, zejména s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými příjmovými a sociálními skupinami. Pozornost je věnována například domácnostem s nízkými příjmy, seniorům či rodinám s dětmi, které mohou být inflací zasaženy odlišným způsobem.
Kontaktovat vedoucíhoJeden z trendů cestovního ruchu, který byl vyvolán změnou v chování poptávky cestovního ruchu v době pandemii covid-19, je orientace na lokální zážitky. Tento trend je spojen s myšlenkou „vyhnout se davům turistů“ a současně prožít něco zajímavého na novém dosud nepoznaném místě. Motivací pro vyhledávání lokálních zážitků je často poznání místní kultury (gastronomie, způsobu života, tradiční výroby apod.). Najít v destinaci dosud neobjevené místo, které by se mohlo stát součástí nabídky cestovního ruchu, není jednoduché. Pomoci mohou příklady z praxe z jiných destinací a jistá míra představivosti o tom, co by mohlo stát za „objevení“. Cílem práce je ve vybrané lokalitě (destinaci) identifikovat potenciální příklady lokálních zážitků, které by se mohly stát nabídkou cestovního ruchu, tj. „vlajkovou“ lodí dané destinace.
Kontaktovat vedoucíhoPůsobí největší české firmy převážně doma, regionálně v rámci Evropské unie nebo skutečně globálně? Práce měří míru internacionalizace vzorku firem pomocí ukazatelů (jako jsou geografický rozsah tržeb a formy zahraničních aktivit) a na tomto základě vytváří klasifikaci typů mezinárodní přítomnosti (např. domácí, exportní, regionální, globální). Data jsou shromažďována z veřejných zdrojů i z krátkého dotazníku zaslaného stejnému vzorku firem. Cílem je určit míru i strukturu mezinárodnosti největších českých podniků.
Kontaktovat vedoucíhoMaturita znamená důležitý milník v životě mladého člověka, protože po ní nastupuje do zaměstnání nebo pokračuje v dalším studiu na vysoké škole.
Cílem práce bude pomocí dotazníkového šetření zjistit, co nebo kdo má zásadní vliv na výběr studijního oboru. Jsou to aktuální trendy, zájmy, přání rodiny nebo úplně něco jiného? (Téma je možné po domluvě se školitelkou zaměřit i jinak podle návrhu studenta.)
Kontaktovat vedoucíhoNástroje založené na umělé inteligenci (AI) razantně pronikají do pracovního, studijního i osobního života. Jejich využívání může zásadně zvýšit produktivitu jejich uživatelů, ale podle posledních průzkumů může být také bariérou rozvoje kompetencí (tzv. kognitivní dluh). V rámci studia a přípravy na profesní život jsou bariéry osvojování kompetencí během středoškolského studia kritické a mohou mít výrazný negativní vliv na další studium a profesní uplatnění studujících.
Proto je cílem této SOČ identifikovat studijní oblasti a činnosti, v rámci kterých studujicí používají AI, vyhodnotit riziko kognitivního dluhu a navrhnout dobrou praxi pro zodpovědné využití nástrojů AI pro středoškolské studující.
Kontaktovat vedoucíhoPráce se zaměřuje na komparativní analýzu nákladů na bydlení ve vybraných zemích či regionech. Cílem je porovnat dostupnost bydlení na základě ukazatelů, jako jsou ceny nemovitostí, výše nájemného, poměr nákladů na bydlení k příjmům domácností či vývoj cen na realitním trhu. Analýza identifikuje hlavní faktory ovlivňující rozdíly v nákladech na bydlení a jejich dopad na finanční situaci domácností.
Kontaktovat vedoucíhoCílem práce je objektivní zhodnocení přínosu velkých jazykových modelů (LLM) v oblasti makroekonomického prognózování. V kontextu vysoké volatility cenových hladin v posledních letech selhávají tradiční statistické metody. Práce zkoumá, zda integrace nestrukturovaných dat a pokročilé sémantické analýzy prostřednictvím AI (modely jako Gemini nebo GPT-4o) dokáže snižit chybovost predikcí inflace (CPI) v České republice. Práce srovnává výstupy AI s klasickými modely časových řad a oficiálními prognózami České národní banky.
Kontaktovat vedoucíhoMáte chuť pustit se do vlastního projektu a uvést na trh konkrétní službu? Co by měla taková služba obsahovat a jakým způsobem by měla být poskytována, aby naplnila potřeby a očekávání budoucích zákazníků? Jak stanovíte cenovou strategii? Jakým komunikačním kanálem se o službě dozví cílová skupina zákazníků? Odpovědi na tyto i další otázky spojené se zavedením služby na trh dostanete zpracováním reálného marketingového plánu.
Kontaktovat vedoucíhoCeny nemovitostí a úrokové sazby hypoték patří mezi důležité ukazatele vývoje
ekonomiky. Téma se zaměřuje na kvantitativní analýzu vztahu mezi těmito
veličinami v České republice. Cílem práce je shromáždit dostupná časová data
(např. z databází České národní banky nebo Českého statistického úřadu),
připravit je k analýze a pomocí statistických a matematických metod zkoumat,
zda a jak spolu vývoj úrokových sazeb hypoték a ceny bytů souvisejí. Součástí
práce může být grafické znázornění vývoje jednotlivých ukazatelů a interpretace
výsledků z ekonomického hlediska.
Kontaktovat vedoucíhoCo vede firmy k tomu, aby se v rámci své podnikatelské činnosti dobrovolně chovaly odpovědně, tedy s ohledem na potřeby/blaho společnosti? Proč to dělají? Co je tou klíčovou motivací? Je možné naplňováním konceptu společenské odpovědnosti firem dosáhnout snížení firemních nákladů? Pokud tě zajímají odpovědi na tyto otázky, stačí si vybrat firmy, které tento koncept naplňují (například Sonnentor), a pomocí osobních rozhovorů s kompetentními zástupci firem a pomocí rešerše odborné literatury, tak můžeš odhalit, proč stojí za to se tímto konceptem zabývat. Protože jde o multioborové téma se socio-ekonomickými aspekty, můžeš zkoumat motivace, jak z pohledu společenských potřeb, tak z pohledu ekonomického přínosu, tj. měřitelného důkazu, že naplňování konceptu společenské odpovědnosti se firmám vyplatí.
Kontaktovat vedoucíhoNěkteré významné české firmy mají sídla v zahraničí, ale jejich skutečné řízení a aktivity zůstávají často doma. Co tedy znamená „přesun sídla“ a jaké aktivity řízení firmy jsou skutečně relokovány? Práce analyzuje vybrané české podniky, které přesunuly své sídlo mimo Českou republiku, a zkoumá, zda došlo pouze k právní relokaci nebo i k přesunu centrálních funkcí a řízení. Cílem je vysvětlit, jaké typy relokace sídel převládají v českém kontextu a jaké ekonomické důvody k nim vedou.
Kontaktovat vedoucíhoCílem práce je analyzovat jaké faktory ovlivňují rozhodnutí mladých lidí sportovat, jakou roli v tom hraje nákladnost sportu a na jaké faktory by se měla zaměřit veřejná politika cílící na tuto věkovou kategorii.
Práce je zaměřena na motivaci středoškolských studentů k aktivní sportovní činnosti a na roli, kterou při jejich rozhodování hrají náklady spojené se sportem. Úvodní část práce se bude věnovat faktorům ovlivňujícím ochotu mladých lidí sportovat a důvodům, proč má stát zájem tuto aktivitu podporovat.
Ve druhé části bude prostřednictvím dotazníkového šetření analyzováno, jak se tyto motivační faktory promítají do aktuálních postojů českých středoškoláků, přičemž zvláštní pozornost bude věnována problematice nákladnosti sportu.
Ve třetí části bude autor/ka diskutovat možnosti zvýšení motivace mladých lidí ke sportu a způsoby, jakými by měl stát alokovat svou podporu – tedy do jakých oblastí a aktivit investovat.
Kontaktovat vedoucíhoCílem práce je identifikovat faktory motivující k využívání sdílené mobility včetně identifikace preferencí mezi jejími jednotlivými variantami ve srovnání s využitím MHD. Téma se zaměří na dotazníkové šetření ve vybrané demografické populaci obyvatel ČR a bude založeno na dotazníkovém šetření, které bude řešit kromě standardního socio-ekonomického postavení, dopravní návyky a mobilitní chování. Přičemž v rámci dotazníkového šetření bude proveden i experiment zjišťující, zda by tato demografická kohorta české populace mění své dopravní chování a svoji mobilitu v závislosti na vybraných faktorech.
Kontaktovat vedoucíhoPráce se bude zabývat využíváním fondů Evropské unie v Brně a jejich přínosem pro rozvoj města. Cílem práce je zjistit, do jakých oblastí směřují finanční prostředky z fondů EU a jaký dopad mají vybrané projekty na kvalitu života obyvatel. Na základě dostupných dat z veřejných zdrojů jsou projekty porovnány podle zaměření a finanční podpory. Součástí práce je také podrobnější analýza vybraných projektů, která ukazuje jejich konkrétní přínosy pro město. Výsledkem práce je zhodnocení významu fondů Evropské unie pro zlepšení kvality života obyvatel Brna a shrnutí jejich hlavních přínosů i možných omezení.
Kontaktovat vedoucíhoPráce se zaměřuje na využití konceptu nudgingu (pošťuchování) k ovlivnění rozhodování a chování lidí v různých oblastech, například v ekologii nebo veřejném zdraví. Nudging je přístup založený na poznatcích behaviorálních věd a který využívá jemné podněty a úpravy prostředí ke změně chování lidí žádoucím směrem, aniž by omezoval jejich svobodu volby. Cílem práce je experimentálně ověřit účinnost aplikace vybrané formy nudgingu v konkrétním kontextu – například v rámci běžného provozu školy, ve zlepšení třídění odpadu, resp. snížení produkce odpadu, nebo podpoře zdravějšího životního stylu. Výzkum bude zahrnovat návrh a testování jednoduchých intervencí, jejich vyhodnocení a interpretaci výsledků s ohledem na jejich možné praktické využití, čímž přispěje k lepšímu pochopení toho, jak lze behaviorální vědy aplikovat k dosažení pozitivních společenských změn.
Kontaktovat vedoucíhoŽelezniční doprava osob i zboží je ekologická a bezpečná, avšak v mnoha případech ekonomicky ztrátová. Je možné to změnit? A je důvod to měnit? Jaká jsou pro a proti železniční dopravy z ekonomického hlediska? Má v České republice budoucnost vysokorychlostní železnice?
Kontaktovat vedoucíhoJak svou budoucí kariéru vidí generace Z? A jakou roli v ní bude hrát umělá inteligence? Zjisti od svých vrstevníků, jak by měl vypadat jejich dream job a zda v plánování své profesní budoucnosti zohledňují i vliv AI. Vnímají AI jako dobrého pomocníka? Nebo je to v jejich očích spíše hrozba, která sníží jejich šance na uplatnění? Na tyto a další otázky související s generací Z, kariérou a AI můžeš odpovědět v rámci své SOČ.
Kontaktovat vedoucíhoPráce hodnotí státní Dluhopisy Republiky z pohledu veřejných financí a ekonomické racionality. Porovnává jejich nákladovost s běžnými emisemi státních dluhopisů na finančních trzích a zkoumá, zda skutečně přispívají k diverzifikaci financování a stabilitě dluhového portfolia. Analýza využívá data Ministerstva financí o výnosech, objemu emisí a preferencích domácích investorů v letech, kdy DR byly "na trhu". Cílem je posoudit, zda jsou Dluhopisy Republiky pro stát efektivním nástrojem financování a za jakých podmínek dávají ekonomický smysl. Práce vyžaduje minimální, byť nenulovou znalost matematiky.
Kontaktovat vedoucíhoPráce zkoumá, zda a jak absence České republiky v měnové unii ovlivňuje cenu, za kterou stát financuje svůj dluh. Na základě historických dat o výnosech českých státních dluhopisů a porovnání se státy eurozóny podobné ekonomické velikosti analyzuje rozdíly v úrokových nákladech financování dluhu. Součástí práce je také základní přehled odborné literatury na dané téma, včetně diskuse role měnové politiky ČNB, kurzového rizika a důvěry investorů. Cílem je zjistit, zda by vstup do eurozóny mohl dlouhodobě zlevnit financování veřejných výdajů.
Práce stojí na základním matematicko-statistickém aparátu, který ovšem SOČkař zvládne. Základní ekonometrické cvičení jde provést v prostředí MS Excel nebo Python.
Kontaktovat vedoucíhoPráce analyzuje reakce cen kryptoměn, akcií a komodit na ekonomické šoky a období zvýšené nejistoty. Zaměřuje se na měření volatility (rizikovosti), přenos samotného rizika mezi trhy a hledání faktorů, které by mohly cenovou dynamiku vybraných aktiv ovlivňovat. Cílem je tedy zjistit, která aktiva jsou v době krizí nejstabilnější a zda lze jejich nejistotu s využitím jednoduchých ekonometrických nástrojů predikovat.
Kontaktovat vedoucíhoJe mladá generace (generace Z případně generace alfa) ovlivněna ve svých nákupech influencery? Jak? Práce bude pomocí kvalitativních metod (rozhovorů se zástupci vybrané generace) zkoumat, jak je vnímán influencer marketing u vybrané generace a jak případně ovlivňuje její nákupní chování. Cíle tedy budou dva: vymezit pojetí influencer a influencer marketingu u zvolené generace a zjistit její postoj k těmto influencerům stran nákupního chování.
Kontaktovat vedoucíhoV předchozím roce prodělaly nástroje založené na umělé inteligenci (Artificial Intelligence, AI), konkrétně velkých jazykových modelů, velký rozvoj. Leaderem v oblasti nástrojů AI je společnost OpenAI se svými produkty ChatGPT, Dall-E, Sora a další. Rozvoj AI může způsobit revoluci ve všech oblastech vzdělávání, střední školy nejsou výjimkou. Ne všichni aktéři ve středoškolském vzdělávání mají k AI pozitivní vztah, a ne všichni jsou s AI dostatečně obeznámeni. Cílem této SOČ, proto bude prozkoumat postoje a existující znalosti aktérů ve středoškolském vzdělávání (zejména pedagogů a studentů), aby student mohl zpracovat návrhy, jakým způsobem by se měly školy stavět k nové technologii. Primárním způsobem sběru dat budou polostrukturované rozhovory a dotazníková šetření.
Na této SOČ si můžeš vyzkoušet sociálně-vědní výzkum a současně se naučit něco o AI a o tom, jak tuto technologii vnímají pedagogové a studenti.
Kontaktovat vedoucíhoPro sestavování státního rozpočtu je mimo jiné potřebné znát očekávané příjmy vlády, zejména ty daňové. Otázkou tedy je, co a jak ovlivňuje výši daňových příjmů vlády a jakými metodami a jak přesně můžeme jejich vývoj predikovat. Práce se tedy zaměří buď na problematiku predikce daňových příjmů jedné země (např. České republiky) nebo bude porovnávat podobnosti a odlišnosti vývoje daňových příjmů a kvality jejich predikce napříč vybranými zeměmi EU či mimo EU. Při zpracování této práce se naučíte pracovat s veřejně přístupnými daty, nacházet v nich vzájemné souvislosti s využitím vhodných softwarových nástrojů a osvojíte si i účinné metody pro datovou analýzu a tvorbu jednoduchých predikčních modelů. Pro více informací o tomto tématu kontaktujte vedoucího práce.
Kontaktovat vedoucíhoPráce se zaměří na posouzení financování dopravy v České republice, a to z pohledu obcí či dobrovolných svazků obcí. Cílem práce bude identifikovat rozdíly ve financování dopravy mezi metropolitními centry, metropolitním okolím a zbývajícími periferními oblastmi. Toto rozdělení bude vycházet z metodiky identifikace metropolitních oblastí dle OECD, zdrojem údajů pro o financování kulturních činností z veřejných rozpočtů bude Monitor státní pokladny.
Kontaktovat vedoucíhoPráce se bude zabývat opatřeními na zmírnění negativních dopadů ze silniční dopravy na životní prostředí. Práce bude čerpat z Monitoru státní pokladny, Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a z Registru smluv. Bude provedena rešerše projektů, jejichž cílem bylo zmírnění dopadů silniční dopravy na životní prostředí a následně bude vyhodnoceno jejich geografické umístění v rámci kontextu daného úseku vzhledem k jeho technickým či socio-geografickým podmínkám.
Kontaktovat vedoucíhoPodnikání je životní cestou, která sebou nese celou řadu výzev. Je to však také vzrušující způsob, jak přinést na trh něco nového a zlepšit život zákazníkům, protože hlavním cílem podnikání je řešit problémy. Cílem tématu je provést marketingový průzkum trhu a na jeho základě navrhnout komplexní podnikatelský plán, který může v budoucnu sloužit jako podklad k rozjezdu reálného podnikání.
Kontaktovat vedoucíhoPráce bude zaměřena na hodnocení finančních nástrojů veřejného sektoru využívaných k ochraně či zlepšení kvality ovzduší. Cílem práce bude posouzení role státu, regionů soudržnosti, krajů, obcí, případně dobrovolných svazků obcí v ochraně či zlepšování kvality ovzduší. V práci budou využitadata z Monitoru státní pokladny o výdajích veřejného sektoru do této oblasti. Následně bude provedeno posouzení účinnosti těchto opatření v dlouhodobé horizontu a budou sledovány dosažené změny.
Kontaktovat vedoucíhoTéma se zaměří na dotazníkové šetření v seniorní populaci obyvatel ČR v důchodovém či předdůchodovém věku a bude založeno na dotazníkovém šetření, které bude řešit kromě standardního socio-ekonomického postavení těchto domácností, i dopravní návyky a mobilní chování. Přičemž v rámci dotazníkového šetření ude proveden i experiment zjišťující, zda by tato dmeografická kohorta české populace změnila své dopravní chování a svoji mobilitu, kdyby se změnilo její ekonomické postavení v důschodovém či předdůchodovém věku, nebo zda je toto dopravní chování determinováno spíše jinými faktory. Cílem práce je vyhodnotit významnost poklesu příjmu při přechodu z produsktivní části života do důchodového věku ovlivňující dopravní chování jednotlivců, a to pro mobilitu na krátké i dlouhé cesty.
Kontaktovat vedoucíhoChcete psát SOČ s konzultanty z fakulty informatiky? Podívejte se na oblasti výzkumu nebo přehled laboratoří na FI. Pokud vás některá oblast mimo níže uvedená témata zaujala, obracejte se na propagační oddělení FI (propagace@fi.muni.cz), odkud Vám bude zprostředkován kontakt na specialisty na danou oblast z fakulty informatiky.
Na mnoha školách existují školní časopisy, které svému čtenářstvu předávají informace ze života školy a jejího okolí a umožňují studujícím naučit se formulovat své myšlenky a sebevědomě promlouvat ve veřejném prostoru. Činnost školních časopisů zpravidla nevzniká na základě zjištěné poptávky po takovém médiu, ale z iniciativy nadšených vyučujících či studujících. Scházejí informace, zda studující mají o taková média zájem, obecněji řečeno, zda mají zájem o informace ze svého blízkého okolí (škola, čtvrť, město) a proč ano či ne. Tuto informovanost je přitom možno dávat do souvislosti s (budoucí) demokratickou participací dospívajících. Projekt se zaměří na pociťované informační potřeby studujících středních (příp. základních) škol v této oblasti, a to alespoň na dvou školách s rozdílnými vlastnostmi (např. škola s vlastním časopisem a bez něj, gymnázium a SOŠ, velké město a malé město apod.).
Kontaktovat vedoucíhoVe veřejném prostoru se mnohdy mluví o krizi žurnalistiky spojené například s poklesem důvěry v média nebo s poklesem samotného zájmu lidí o žurnalistiku, která soupeří o pozornost s obsahem na sociálních sítích. Faktorem, který utváří přijetí a vnímání žurnalistiky ve společnosti, jsou i představy lidí o novinářích:kách – např. jaké mají novináři:rky motivace, charakter nebo osobní postoje. O těchto představách však nemáme téměř žádné informace, a to ani mezi dospívajícími a mladými dospělými, jejichž zájem je pro přežití médií do budoucna klíčový. Projekt se zaměří na představy studujících o novinářích:kách, a to alespoň na dvou středních (příp. základních) školách s rozdílnými vlastnostmi (např. gymnázium a SOŠ, velké město a malé město apod.).
Kontaktovat vedoucíhoKontaktní osoba pro SOČ obecně: Mgr. Pavlína Roučová (roucova@fsps.muni.cz).
Kontaktní osoba pro SOČ obecně: PharmDr. Marie Valentová, Ph.D. (valentovam@pharm.muni.cz).
Zajímají vás humanitní disciplíny, láká vás zkoumat a interpretovat kulturní a společenský vývoj? Pak jste u nás správně. Kontaktuje nás na adrese propagace@phil.muni.cz a domluvte si téma podle svých zájmů.
Budeme rádi spolupracovat se studenty, kteří mají zájem o fyzickou geografii, sociální geografii či kartografii a geoinformatiku. Zájemci o téma se mohou informovat přímo u jednotlivých školitelů. V případě, že máte nápad na nějaké vlastní téma a potřebujete odbornou radu, napište Petrovi Dobrovolnému (dobro@sci.muni.cz), pokusíme se vám poradit či najít školitele.
Lékařská fakulta MU je místem, kde můžete průběžně sledovat, jak nová poznání přechází v praxi. Jak vědecké objevy a výsledky výzkumů ožívají a zlepšují kvalitu lidského života a zdravotnické péče. Buďte toho součástí. Piště SOČku pod vedením našich expertů, pracujte na vlastním tématu a staňte se vědcem už na střední škole.
Lymfoidní malignity jsou skupinou nádorových onemocnění krvetvorby, u kterých hrají zásadní roli genetické změny v genomu nádorových buněk. Tyto změny ovlivňují vznik, průběh i léčbu onemocnění, a proto je jejich přesná detekce klíčová pro správnou diagnostiku a volbu terapie. Současná diagnostika je založena na cytogenetických a molekulárně genetických (např. sekvenačních) metodách, které však nemusí vždy zachytit všechny typy genetických změn. Jejich limity mohou překonat moderní technologie, jako je nanopórové sekvenování. Cílem práce bude osvojit si základní principy nanopórového sekvenování a vyhodnocení získaných dat a u definovaného souboru vzorků zhodnotit jeho přínos pro detekci genetických změn.
Kontaktovat vedoucíhoAlzheimer’s disease (AD) is characterized by the accumulation and aggregation of amyloid-β (Aβ) peptides in the brain. The choroid plexus (CP), which forms the blood–cerebrospinal fluid barrier, plays an important role in maintaining brain homeostasis and in the clearance of Aβ from the cerebrospinal fluid. However, the direct effects of intracellular Aβ aggregation on choroid plexus epithelial cells remain insufficiently understood. This project aims to investigate cellular stress responses induced by Aβ aggregation in rat choroid plexus epithelial cells (Z310 cell line). The study focuses on identifying changes in cellular signaling and stress-related pathways following Aβ exposure over both acute and prolonged time periods. By characterizing how Aβ aggregation affects choroid plexus epithelial cells, this study seeks to clarify whether CP dysfunction may contribute to impaired brain homeostasis in Alzheimer’s disease. Understanding these mechanisms may provide new insights into the role of the blood–CSF barrier in neurodegeneration and identify potential targets for future therapeutic strategies.
Kontaktovat vedoucíhoRetinitis pigmentosa je skupina dědičných onemocnění sítnice charakterizovaných postupnou degenerací fotoreceptorů vedoucí ke zhoršování zraku až slepotě. Studium mechanismů těchto onemocnění je obtížné, protože lidskou sítnici nelze přímo experimentálně zkoumat. Moderní přístup proto využívá indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC), které lze získat z buněk pacientů a následně diferencovat do různých typů tkání, včetně retinálních organoidů – trojrozměrných struktur napodobujících vývoj lidské sítnice. Cílem projektu je vytvořit retinální organoidy z pacientských iPSC linií nesoucích mutace způsobující retinitis pigmentosa a využít je jako model tohoto onemocnění. Student se seznámí s metodami kultivace kmenových buněk, diferenciace retinálních organoidů a základními metodami molekulární biologie a mikroskopie pro analýzu vývoje a struktury organoidů. Projekt umožní studovat buněčné a molekulární změny spojené s degenerací fotoreceptorů a přispěje k lepšímu pochopení mechanismů tohoto onemocnění.
Kontaktovat vedoucíhoV případě zájmu o SOČ ve spolupráci s NCBR kontaktujte koordinátorku ústavu Mgr. Veroniku Papouškovou, Ph.D. (papouskova@ncbr.muni.cz).
Kontaktní osoba pro SOČ obecně: Mgr. Jana Jančíková (jjancikova@ped.muni.cz).
Kontaktní osoba: Mgr. Ing. Jiří Jaroš
Zajímá Vás životní prostředí a jak ovlivňuje nás a jak ovlivňujeme my jej? Kontaktujte Rozárku Jílkovou (rozarka.jilkova@recetox.muni.cz) a domluvte si téma přímo Vám na míru.
Více informací včetně dříve řešených témat najdeš na webu ústavu. V případě, že máš zájem o biochemické téma pro svou SOČ, můžeš na našem webu vyplnit formulář nebo s otázkami kontaktovat koordinátora ústavu prof. Glatze (glatz@chemi.muni.cz).
Vypsaná témata lze najít v PDF na webu ústavu. V případě zájmu o konkrétní téma je nejlepší kontaktovat vedoucího tématu. Kontaktní osoba ohledně SOČ obecně: Eva Šmerdová (75764@mail.muni.cz).
Gastrointestinální parazité byli po několik tisíciletí nedílnou součástí životů lidí a zvířat. Písemné a historické prameny poskytují pouze limitující množství informací o jejich rozšíření, druhové rozmanitosti a vlivu na hygienu, zdraví a životní úroveň v různých historických epochách. Navrhovaná práce se zaměří na zhodnocení přítomnosti infekčních onemocnění způsobené gastrointestinálními parazity v hrobových sedimentech z lokality Brno-Dornych. Analýzy budou prováděny v laboratořích Ústavu biologie obratlovců AV ČR a budou zahrnovat klasickou mikroskopii. V případě zájmu studenta je možné využít také specifické PCR metody. Součástí praktické části bude i aktivní účast na paleoparazitologických odběrech při archeologických exkavacích v Brně a okolí. Tato práce pomůže lépe porozumět rozšíření gastrointestinálních parazitů v minulosti a poskytne informace o zdravotních a hygienických podmínkách dávných obyvatel Brna.
Kontaktovat vedoucíhoNepůvodní druhy rostlin se k nám vlivem lidské činnosti dostávají z různých částí světa už po staletí. Některé tu zdomácněly, krajinou se samovolně šíří a mohou ohrožovat populace původních rostlin, ale třeba i lidské zdraví. Takové nepůvodní druhy rostlin jsou hlavně z pohledu ochrany přírody značně problematické a označujeme je za invazní. Úkolem této práce bude zmapovat výskyt vybraného druhu či více druhů invazních rostlin ve zvoleném území. Kromě vlastního mapování druhů v terénu může být práce zaměřena na faktory, které potenciálně ovlivňují rozšíření a prostorovou dynamiku druhů, na jejich dopad na populace druhů původních, na návrh managementu invazních druhů v území apod. Náplň práce bude konkretizována po domluvě. Student/ka si v rámci práce vyzkouší terénní botanický průzkum, záznam výskytu rostlin pomocí GPS a vyhodnocení nasbíraných dat. Dále si k dané problematice nastuduje teorii a výsledky bude interpretovat s využitím odborné literatury. Výstupy práce mohou být poté poskytnuty místním orgánům ochrany přírody či jiným relevantním institucím jako podklad pro další monitoring či management.
Kontaktovat vedoucíhoV případě zájmu o téma práce SOČ zpracované na Ústavu chemie PřF MU kontaktujte Mgr. Huga Semráda, Ph.D. (semrad.hugo@mail.muni.cz).
Zajímají vás molekuly, geny, chromozomy a jak to celé vlastně funguje od počátku buňky až po její zánik? Nás také! Na Ústavu experimentální biologie se věnujeme molekulární biologii a genetice s přesahy do biochemie, bioinformatiky, ale také do medicíny, botaniky a zoologie. Využíváme moderní molekulární metody a přístroje, pomocí kterých se snažíme posouvat poznání o kousek dál. Přidejte se k nám a vypracujte u nás svou SOČ pod vedením zkušených školitelů, kteří Vás moc rádi zasvětí do tajů buněčného světa. Pro více informací kontaktujte jednotlivé vedoucí nebo Kateřinu Tomanovou (katerina.tomanova@mail.muni.cz).
Klíšťata představují skutečně významný zdravotní problém, protože přenášejí řadu závažných chorob, např. lymeskou borreliózu. Nový přístup ke sběru dat o infekčních nákazách ukazuje, že závažnost problematiky infekcí přenášených klíšťaty dosahuje mnohem větších rozměrů, než se jevilo v minulých letech (viz databáze EPIDAT, https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2026/01/Tabulka_leden-prosinec_2025.pdf)
Kontakt klíšťat s člověkem je do značné míry ovlivněn signály z prostředí, včetně pachových podnětů. Cílem práce je zjistit, jaká je behaviorální odpověď klíšťat nasbíraných v přírodě při vystavení vybraným pachům spojeným s člověkem.
Student(ka) bude pracovat s klíšťaty získanými sběrem v přírodě metodou vlajkování a v laboratorních podmínkách provede soubor jednoduchých behaviorálních zkoušek, které umožní porovnat chování klíšťat při kontaktu s pachovým podnětem a při kontrolní situaci. Použité podněty budou reprezentovat běžně se vyskytující „lidské pachové stopy“.
Význam práce spočívá v tom, že přináší prakticky využitelný pohled na to, jaké pachové stopy mohou ovlivňovat riziko kontaktu klíště–člověk. Získané výsledky mohou sloužit jako pilotní data pro navazující výzkum chemické ekologie klíšťat, a současně mají potenciál pro edukaci veřejnosti a formulaci srozumitelných doporučení pro prevenci přisátí (např. v kontextu chování v přírodě a volby běžných produktů).
Kontaktovat vedoucího„Junk food“ (rychlé občerstvení, slané snacky a chipsy, sladkosti, slazené a energetické nápoje) obecně tvoří významnou část stravy dospívajících. Cílem práce je zmapovat četnost a kontext konzumace „junk food“ u středoškoláků a ověřit, zda se její míra poj í se subjektivními ukazateli jako je spánek, vnímání únavy, energie během dne, koncentrace ve škole atp.
Student(ka) provede anonymní dotazníkové šetření mezi skupinou středoškolských studentů, vyhodnotí výsledky a přehledně je zpracuje. Cílem práce je: zjistit, jak často studenti konzumují jednotlivé typy „junk food“ (fast food, slazené nápoje, energetické nápoje, slané chipsy/snacky, sladkosti); zjistit hlavní motivy a situace konzumace (stres, nuda, chutě, hlad, dostupnost); ověřit souvislosti mezi konzumací „junk food“ a např. subjektivní kvalitou spánku/únavou, vnímanou energií a koncentrací ve škole, pohybovou aktivitou, socioekonomickými faktory a prostředím (kapesné, dostupnost bufetu, dojíždění) atp.
Význam práce spočívá v poskytnutí aktuálního a místně relevantního přehledu o roli „junk food“ ve stravovacích návycích středoškoláků a o situacích, v nichž po něm nejčastěji sahají. Získaná data mohou sloužit jako podklad pro cílené preventivní a edukativní aktivity, navazující školní projekty a návrh jednoduchých opatření s nízkými náklady a vysokým dopadem.
Kontaktovat vedoucíhoNaše katedra se věnuje především fyzice plazmatu, tedy ionizovaného plynu, ve kterém probíhá množství nevšedních procesů, který se dá překvapivě využít, např. k objevování nových materiálů, a který v nás provokuje řadu otázek. Co se v plazmatu děje a proč? Jakým způsobem lze pomocí plazmatu vyrobit nové užitečné materiály a mohly by třeba být tvrdé a houževnatější než diamant? Co se stane s předmětem, který do plazmatu vložíme? Může plazma pomoci firmám vyřadit z výroby ekologicky problematické látky? Nebo může pomoci jednoduše slepit dva kusy skla? Při pokusech odpovědět na podobné otázky Tě rádi uvítáme. Zájemci můžou kontaktovat přímo školitele vybraného tématu, nebo, v případě obecnějších otázek, kontaktní osobu pro SOČ (doc. Mgr. Jaroslav Hnilica, Ph.D. hnilica@mail.muni.cz).
Oxidy s vysokou entropií jsou perspektivní materiály pro elektrody v bateriích, protože kombinace více přechodných kovů umožňuje ladit strukturální stabilitu i redoxní chování. Jejich výpočetní popis pomocí teorie funkcionálu hustoty (DFT) je však náročný kvůli velkému počtu možných kationtových uspořádání (a souvisejícímu množství konfigurací). Univerzální strojově učené interatomové potenciály (uMLIP) slibují výrazné zrychlení simulací, ale jejich spolehlivost v chemicky velmi složitých systémech není samozřejmá. Cílem této práce bude připravit malý, ale reprezentativní referenční soubor DFT výpočtů pro vysokoentropický oxid (CrMnFeNiCu)3O4 a na něm otestovat vybrané veřejně dostupné uMLIP modely. U každého modelu bude posouzena stabilita struktur po relaxaci a přesnost v predikci relativních energií, objemů a sil ve srovnání s DFT, včetně schopnosti správně reprodukovat pořadí stability různých konfigurací (a případně i alternativních fází). Výstupem bude doporučení, které uMLIP přístupy jsou pro (CrMnFeNiCu)3O4 použitelné jako rychlý screeningový nástroj a kde je naopak nutná opatrnost a kontrola vůči DFT.
Student bude modelovat (CrMnFeNiCu)3O4 s využitím existující implementace teorie funkcionálu hustoty, konkrétně programu Quantum Espresso https://www.quantum-espresso.org/. Program má velmi omezené grafické rozhraní a ovládá se převážně pomocí příkazové řádky. Stejně tak simulace s uMLIP se spouštějí přes jednoduché rozhraní v jazyce Python. Základní znalosti programování, případně tvorby jednoduchých skriptů a práce v terminálu jsou tedy výhodou. Student bude simulace spouštět u sebe na počítači, případně vzdáleně na počítačích ústavu nebo české superpočítačové infrastruktury. Není tedy nutná častá přítomnost studenta na Ústavu fyziky a technologií plazmatu. Tj., očekává se samostatná činost studenta z domu, krátké konzultace přes videokonference přibližně jednou týdně a méně časté delší osobní konzultace 1x měsíčně v Brně. Práce je tedy vhodná i pro mimobrněnské studenty.
Kontaktovat vedoucíhoElektrochromní vrstvy na bázi WO3 se používají jako aktivní funkční povlaky, které dokážou vratně měnit propustnost světla po přiložení napětí – typicky v aplikacích jako „chytrá okna“ (automatické ztmavování/zesvětlování pro úsporu energie a komfort). Klíčové vlastnosti těchto vrstev (např. rychlost přepínání a dlouhodobá stabilita) jsou ve velké míře určeny tím, jak snadno materiál umožňuje vkládání malých iontů (H+/Li+) a jak snadno v něm vznikají bodové defekty. Mezi nejdůležitější bodové defekty ve WO3 patří kyslíkové vakance. Dopování příměsovými prvky může vznik vakancí i jejich prostorové uspořádání významně ovlivnit. Cílem této práce bude pomocí výpočtů v rámci teorie funkcionálu hustoty (DFT) kvantifikovat, jak dopování ovlivňuje formační energii kyslíkové vakance ve WO3 a zda energeticky zvýhodňuje její výskyt v blízkosti dopantu oproti vakanci v objemu materiálu (tj. tvorbu dopant–vakance komplexů). V omezeném rozsahu budou navíc spočteny i reprezentativní energie interkalace (H+ nebo Li+) v ideálním WO3 a v okolí vybraných defektů, aby bylo možné kvalifikovaně diskutovat, jak změny defektového prostředí souvisejí s funkcí elektrochromních povlaků.
Student bude modelovat defekty a dopování v WO3 s využitím existující implementace teorie funkcionálu hustoty, konkrétně programu Quantum Espresso https://www.quantum-espresso.org/. Program má velmi omezené grafické rozhraní a ovládá se převážně pomocí příkazové řádky. Základní znalosti programování, případně tvorby jednoduchých skriptů a práce v terminálu jsou výhodou. Student bude simulace spouštět u sebe na počítači, případně vzdáleně na počítačích ústavu nebo české superpočítačové infrastruktury. Není tedy nutná častá přítomnost studenta na Ústavu fyziky a technologií plazmatu. Tj., očekává se samostatná činost studenta z domu, krátké konzultace přes videokonference přibližně jednou týdně a méně časté delší osobní konzultace 1x měsíčně v Brně. Práce je tedy vhodná i pro mimobrněnské studenty.
Kontaktovat vedoucíhoKontaktní osoba ohledně SOČ obecně: Kateřina Zachovalová (9098@mail.muni.cz).
Kontaktní osoba ohledně SOČ obecně: Petr Zemánek (zemanekp@math.muni.cz).
Cílem této SOČ je příprava různých pomůcek pro zlepšení výuky matematiky. Tyto pomůcky mohou mít různou podobu: hry (např. analogie "hádej kdo" pro nenásilnou formu učení některých matematických pojmů) nebo vizualizace (např. plakáty/postery zpracovávající nějaké školní téma nebo jeho rozšíření či zpracování nějakého historického matematického příběhu formou komiksu apod.). Fantazii se ale meze nekladou, takže výsledný "produkt" může mít úplně jinou podobu. Téma je na pomezí kategorie 1 (matematika) a 12 (učební pomůcky) - větší roli zde ale bude hrát samozřejmě matematika.
Kontaktovat vedoucíhoPráce bude zaměřena na křivku známou jako řetězovku, která představuje základní fyzikální a matematický model volně zavěšeného, nepružného a ohebného lana nebo řetězu prohnutého vlastní tíhou. Cílem práce je seznámit se s jejím teoretickým popisem, vybranými vlastnostmi a výskytem v reálných aplikacích, například v architektuře.
V teoretické části bude odvozena rovnice řetězovky a popsáno její řešení. Praktická část se zaměří na její výskyt v reálném světě a na analýzu tzv. diskrétní řetězovky, tj. polygonálního oblouku složeného z několika navazujících úseček. Pozornost bude věnována například vlivu délky jednotlivých segmentů nebo jejich počtu a porovnání tohoto modelu se spojitou řetězovkou. Výsledky mohou být vizualizovány i pomocí 3D tisku.
Výsledkem práce bude ucelený popis řetězovky, schopnost aplikovat teoretické poznatky na diskrétní model a prezentace matematicky podložených závěrů.
Kontaktovat vedoucíhoPráce bude zaměřena na teorii a metody detekce komunit v grafech, což jsou skupiny vrcholů, které jsou mezi sebou propojeny hustěji než se zbytkem sítě. Cílem je seznámit se s principy komunitní struktury, představit základní algoritmy pro jejich identifikaci (např. Girvan–Newman, Louvain, spektrální metody) a ověřit jejich funkčnost na vybraných datech.
Student/ka bude mít možnost vybrat si oblast, ze které získá data pro praktickou část, může jít například o sociální sítě, různé dopravní sítě či ekonomické nebo politické vztahy. Práce bude zahrnovat tvorbu grafu, aplikaci algoritmů pro detekci komunit, vizualizaci výsledků a vyhodnocení kvality nalezených komunit. Diskutována budou také omezení jednotlivých metod a možné interpretace výsledků v reálném kontextu.
Výsledkem práce bude porozumění principům komunitní struktury v grafech a schopnost aplikovat teoretické poznatky na praktické problémy.
Kontaktovat vedoucíhoKontaktní osoba ohledně SOČ obecně: Václav Glos (glos@physics.muni.cz).
https://ucnmuni.sharepoint.com/:b:/t/mu-SCI-UTFA_vid/IQA_zGJCe7-eRYaX9amrxX0cAXZHObspR5vpDdqB0L7-SFU?e=ahZxOn
Kontaktovat vedoucíhoTato stránka zobrazuje všechna témata Středoškolské odborné činnosti Přírodovědecké fakulty, Fakulty informatiky a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v současnosti i minulosti. SOČky na tomto webu se čas od času mění, historii webu lze nalézt v gitovém repozitáři.
Tuto stránku spravuje Spolek přátel severské zvěře FI MU. Chceš-li změnit údaje u svojí SOČky uvedené na tomto webu nebo třeba přidat SOČku novou, uprav data ve správcovské tabulce a napiš na prostredoskolaky@fi.muni.cz.
Design: Adéla Stopka, technická realizace: Honza Horáček, zpracování dat: Martin Ukrop.